Trpín - Bystré, 10. ledna 2010, upoutávka
Pohodové derby, aneb jak se hraje po plese ...
Aktuality z kabiny:
- Pepa je stále mimo provoz
- Šperla už zapomněl na předčasný odchod do „důchodu“
- Miky přijel pozdě
- Ihin si nebere chrániče na ramena se slovy „vždyť to jsou kamaráááádi“
- Horňajs si zapomněl podvlíkačky a tak je stáhl ze starého Horňajse
Oproti jiným soupeřům nevzbuzuje HC Bystré takový respekt, což však ještě neznamená, že se jedná o lehkého soupeře, kterého je vhodné podcenit. Kabina proto před zápasem srší vtipem sycený mým „vlídným“ domlouváním Bíďovi na adresu jeho zrezivělé brankářské helmy.
Čas 20:35 neděle 10. ledna 2010, začíná utkání s jasnou taktikou, nedostat gól a bysterákům jich nasázet co nejvíce, proto už ve druhé třetině, v čase 2:05 prohráváme 0:1. Nutno podotknout, že na vyložené šance do té doby vedeme zcela z přehledem cca 10:1. Vypadá to, že jejich brankář je pro naše hráče neprůstřelný, což nám na klidu moc nepřidává a začínáme kombinovat ve všech pásmech, zejména pak v našem obranném se všemi negativními důsledky. Problém je v tom, že většina hráčů má z posledních utkání nastavený jiný rychlostní i technický koeficient než kolegové z Bystrého a ačkoli by to mělo být jasné, na první pohled to tak nevypadá. První, koho to přestalo bavit, je Martin Svoboda, který si po několika samostatných únicích otestoval schopnosti soupeřova brankáře a konečně tam ten puk nějak napasoval. Od vyrovnání se začalo utkání vyvíjet pouze jedním směrem a to ve směru bysterské branky. Nechci nijak snižovat kvality soupeře, protože bojovali s nasazením sobě vlastním, ale s ubíhajícím časem začalo být vidět, že jim ubývají síly, hra se začala odehrávat již téměř mimo naše obranné pásmo. Sem tam si naši obránci za vydatné pomoci útočných formací dovolili nevídané a ftipné kousky, které Bíďa hodnotil vybranými slovními obraty a třískáním hokejky o led nebo o mantinel. Hráči se po takových nečekaných ojedinělých závarech před naší bránou hlasitě chválí a přemítají kde že ta chyba vznikla. Naštěstí to tam začalo padat a na konci II. třetiny už vedeme 5:2, přičemž Martin Svoboda už má úspěšně za sebou hattrick a své střelecké umění si vyzkoušel mimo Bíďu už snad každý. O přestávce se tak nemusí řešit „vzkříšení“ jak s Pustou Rybnou, ale probírá se: „kolik toho kdo vypil na plese“, „kdy vypnuli proud“, „ftipná anketa na našem webu“ a jiné zajímavé, pro hokej nezbytné věci. Kluci se posilňují čokoládovými zásobami, které jsme dostali od fanynek a hurá na III. třetinu.
Při úvodním rozbruslení nám „mlaďoši“ ukazují své bruslařské schopnosti kombinované krasobruslařskými kreacemi jako je např. „jednoduchý zapíchnutý ridberger“ čímž si řekli o místo v sestavě na závěrečnou třetinu a jdeme na to.
Dle očekávání se hra přesunuje na polovinu soupeře a začíná „bombardování Drážďan“. Všechna čest soupeři za to jak úporně a úspěšně ubránil příval střel a dorážek. Sem tam si zahrajeme naši oblíbenou a vychytanou přesilovku v našem obranném pásmu a oslabení naopak v útočném, ale jinak se hraje v uvolněném tempu s vyváženou „hrou do těla“. Svou minutu slávy si vybírají i „mlaďoši“ když naskakují do rozjetého zápasu na útočném levém křídle. „Ostřílení zkušení borci“ jim udělují mnoho rad, které si nestíhám zapamatovat já natož oni (namátkou snad jen „musíš bojovat jako lev“, „drž pozice“, „raděj to vyhoď ze třetiny“, „vole néé abys to zkur“ aj.“. Popravdě řečeno jim vůbec nezávidím, neb vím co to je za studena naskočit do ostré verze zápasu.
Těsně před koncem zápasu již vedeme 7:3, přičemž bylo vidět mnoho zajímavých šancí a krásných gólů. Z nich musím vypíchnout branku, kterou vsítil Venda po brilantní individuální akci s palebnou podporou, průnikem přes celou obranou zeď soupeře a střelou „pod víko“. Kluci dnes měli možnost si vyzkoušet varianty, na které není jindy čas, s chutí si zastříleli ačkoli množství neproměněných vyložených šancí bylo v poměru gólům min. 3:1, ale zřejmě si je schovávají pro jiného soupeře. Konečný výsledek zápasu tak potěšil nejenom nás, ale i soupeře.